Absolutely.

Jsem, absolutně jsem.

Nikdy v životě mi tak nebylo. V srdci sice mám rezervu, ale je tak malá, že si nejsem jistá, jestli by to pro někoho stačilo.

Zrovna se mi kamarád ptal, co je. Jeho výraz, když mu řeknu, že naprosto nádherně, je opravdu fascinujici.

Zjistila jsem, že v určitým, patřičně perfektním okamžiku, není nějakejch slov potřeba. Jako když se zastaví čas a vůbec to nevadí.

Když mě objal, bylo to jako kdyby se zvedla podlaha.
Když se mi podíval do očí, zalila mě taková blaženost, že i sedmý nebe by mi bylo málo.

Tu nepopsatelnou úzkost, kdy jsem měla v krku knedlík a on mě chytil za ruku, už nezažiju.
On je důkazem toho, že zázraky se dějí.

Krásný zázraky.

Ať je ta gumička šedivozelená nebo zelenošedá.