4. června 2008

Možná je teď ten pravej čas vám říct, že osud je svině nenažraná. Jak poetické. Stejně ho pořád fuckuju, akorát že mi to jde čím dál tím hůř. Já vám nevim, co proti mě všichni maj. Jedna pořádná konspirace. Tomu, kdo ji vymyslel, bych asi měla parádně zaaplaudovat. neLOL.

Ztrácim se v tom a chce se mi v jednom kuse brečet. Reaguju na věci, co se dějou okolo mě, bez překvapení s totální agresí. Protože sem prostě šílená a je na čase, aby to vyšlo najevo. Co si myslíte? Nejsem normální a nikdy nebudu. Připadam si extrémně přecitlivělá, za což nevim kdo může. Každopádně doufam, že ne já. To by bylo trochu k smíchu.

Krapet jdu zejtra na koncert all alone, jak lůzr největší, kterým vlastně jsem. Tak projednou budu hrát zase fair. Tu, která vnímá vše a nezapomíná nic, ale okolí je zjevně celou tu dobu úplně jinýho názoru.

čekuj ten remix, město v mlze, krůpěje kapek, beatujou na střechu na čtyři doby

myslím, že už se doopravdy nevrátím, ten úsměv nehřeje, studí. nevim, co s tím. zatíím to tak nechám, stejně nevim co proti tomu dělat. vím a nechci si to přiznat? yo.. fuw

3 komentáře:

Mamba řekl(a)...

...

BTW nesnáším chození na koncert sama, radši tam pak nejdu, FAK!

myška řekl(a)...

ad BTW: To opravdu není můj hlavní problém..

Mamba řekl(a)...

ad ad BTW: To se ani neodvažuju tvrdit :o)