náročná naivka

forget about your house of cards and i'll deal mine

libuju si v lasičkách, co mi dávaj pravdu po lžičkách

velký město, malý city, žádný lásky, jenom lasičky

libuju si v lasičkách, co mi dávaj pravdu po lžičkách

chtít se dívat do jiných očí jinejma očima

"zdálo se ti něco? mě hrozná hovadina."
"hm.."
"tak zdálo se ti něco?"
"jo, jo. taky taková hovadina.."
"za to může ten morgan.."
"hm.."

snila jsem, že vedle mě neleží on, ale on. pochybuju, že tohle by chtěl slyšet. není od věci připomenout si pár základních pravd. jako třeba tu, že po druhý se už v mojí posteli nikdy neměl vyspat. bezsexová noc, která mě však ve 4:12 znejistila natolik, že jsem na chvilku, myslela že jsem nevěrná (ikdyž nebyl žádnej sex, džízs .. pro rejpaly). tak takhle už ne, vážení.. nebo třeba tu, že jsem vždycky maximálně nespokojená s tim, co je. což není tenhle případ, teď bych si pro změnu nejradši nafackovala.

špatný, špatný.

and wait for what i couldn't give you.. and stay for what i'll never have

originální lidé, nezapomenutelné zážitky, nenahraditelný fotky, nazaměnitelný místoměsta!
tenhle článek tu bude, protože musí

! a zamyslete se nad tim názvem článku xakru !

no place to go to dry her eyes

vždycky chci všechno vyřešit hned. ne získat, vyřešit. to je rozdíl. ale třeba tlačim na pilu a díky týhle snaze jsem vždycky za vola, třeba. jak mam ale čekat na to, jestli se to nějak vyvine nebo cože.. mam furt pocit, že když to necham bejt, uteče mi ta potenciální šance a hovno z toho bude zase. nebo to mam nechat bejt, na všechno se vysrat a jít se zahrabat? to poslední se mi chce ze všeho nejvíc. a do toho luštit ty sračky

• nevypadá na zmrda, ale kdo ví, že..
• má krásný oči, který můžou a nemusí lhát, ale kdo ví, že..
• moje pesimistické, prožrané já: nemáš šanci..
  
• moje (nechápu, kde se vzalo) z jedné tisíciny optimistické já kdesi v rohu levé rohovky: kdo nic nezkusí, nic nezíská /ale taky se neztrapní, což je plus, který ti nevyjde, když to uděláš/
  
• je vysokej! a nenecham ho žádný stopětašedesátce s trojkama, džízs..
  
• a chci ho! .. smích..

a nikdo mi neporadí, hm... takže buď akci nebo antiakci... hodim si pěťákem nebo nevim..

vidličko má

muňuzink v olympii <3 a úvahy o vrcholech trapnosti. něco udělat musím.. nebo se zbláznim; a ještě dneska!


.. stejně jsem hrozná trapka, ale situace to vyžaduje..

ale to snad ne!:)

takovýhle dny se prostě nezapejkaj.. ještě nikdy jsem neviděla všechny studenty naší školy pohromadě. až dneska:) sice jenom lichou směnu, ale za ten pohled to stálo. tolik lidí najednou a všichni s úsměvem na tváři. jak by taky ne, když nás vyhnali ze školy, do který jsme se (naštěstí) nemuseli vůbec vracet..

"počkejte támhle u toho keře, jdu zjistit co se děje. hlavně nekuřte."
"jistě, paní profesorko."
"kdo má zapalovač?"
"náá."
"řekla jsem ať nekouříte! andreo, já vás s tou cigaretou vůbec nevidím."
"jistě, že ne."
"tak se alespoň otočte.."

LOL.. to neměla řikat, baba jedna.. vlastně měla:) jeden, druhej, třetí.. asi šest jich bylo a všechny byly ummmmmmmm:) že nevíte? ikdyby jste si mysleli, že víte, tak nevíte. nebo víte, ale špatně, smích..

teorie, jestli náš pan zástupce vybuchnul s bombou v objetí, přivázaný na své kancelářské židli v přesvědčení, že to přece nemůže být pravda, byla opravdu na místě :D ale exploze nahlášená na 12.30 mu zřejmě dala prostor ještě si dojít na oběd, přece ho nenechá propadnout..

o pár hodin později přišlo zklamání. nebudeme maturovat na kopci hlíny, stozích spálených učebnic, lavic a školních nástěnek. škola pořád stojí, ale my při ní ne. crrr!

když nevyjde maturita..

nedělej tašku, když seš pytel

Nikdo mi nečte ani twitter, ani blog, ani myšlenky.. což není zrovna dvakrát (ani jednou) fajn, ale co. Přijde mi to k smíchu. Posloucham bittersweetí motto, co jsem si vygůglila a ani mi moc nepřekvapilo, co youtube začal vyhrávat. A s životem se krátí i počet možností, jaxe udělat šťastnou, proto jsem ráda, že vymysleli masturbaci.

v hlavě jsem přemítala o tom, jak jsem hnusná jako prdel, a že ta je hnusná dost.. v uších misery bussiness a jak jsem tak procházela prvním patrem školy, zdálo se mi, že to možná i vystihuje mojí studijní situaci.. z pravý strany jsem slyšela jeho pohled a otočila se..
.. čekali jsme oba na pitomý zastávce, za pitomýho deště, s pitomou cigaretou v ruce. nic se nezdálo delšího než vzdálenost mezi náma a já si přála, aby se nehnul z místa. znechuceně jsem vyhlížela autobus, kterej nejel.. život, kterej nepřicházel.. jak mi obličej moknul, představovala jsem si, jak mi hladí po obočí a říká, že lepší už to nebude, ale horší vždycky..
.. předběhl mě v zasednutí strategickýho sesadla a já začala polemizovat, jestli taky nepatří do hnutí LS a o dalších skvělých věcech.. položil si ruku na žlutý mančestrový stehno a koukal z okna.. kolik měl asi holek a o kolika pak tvrdil, že byly dobrý dobrý v posteli? napadala mě jedna úžasnost za druhou..
.. marně jsem se snažila rozpoznat, co mu hrálo v empé.. ("šmajdalfe, já chci metal! metal, rozumíš?!") pak jsme se na sebe dívali a nelíbilo se nám, co jsme viděli..
.. a pak vystoupil.

vrchol absolutní nezapomenutelnosti, část 1.

"Život bez bolesti nemá smysl. Pánové, chci dát vašim životům smysl."

doktorka Hildegard Lanstromová

člověk, kterej skončí dřív než vůbec začne

nemá šanci..

tohle tady mam jenom proto, abych se mohla smát i za padesát let

... doufam, že v tý době ještě bude fungovat blog a zdravej lidskej úsudek.

Všechno dokonalý ztrácí smysl.

Včerejší PilsnerFest nejvíc motz, Scissorhands od 17.50 na námku. Řeknu vám, moc jsem mu nevěřila, že to zpívá on. To však nevylučuje fakt, že má krásnej hlas:) A když připočtete k tomu všemu jeho odzbrojující styl (ne image, STYL!), kterej spočívá v modrý mikině, růžovym pásku a zelenejch botách, tak to prostě nemá chybu, LOL. Nebejt jeho, tak asi nikdy neuvěřim, že si je chlap schopnej vzít tohle na sebe..:)

Následoval špekovní děfkózní zewl (+ příjemná anomálie naší grupy v podobě Marie Antoinetty, LOL) s houbou a teplým pramenem z karlových varů :) Bylo nám fajn .. co to má bejt za slovní obrat "bylo nám fajn"?! tam strašně moc zní ta definitiva toho fajn, jakože bylo a už prachsprostě nebude.. shit (ale bylo nám fajn ve smyslu fajn, opravdu že jo <3)

Nemyslete si, že ten nadpis nemá nic společnýho s obsahem tohoto článku, protože má, a to dokonce víc než by se mohlo na první pohled zdát. Krasojízda pokračuje ..

Vegas vynecham.. Moc! Hrozně mi to tam sralo. Měla jsem je tam. Měla jsem ho tam. Krásný chvíle skončí dycky naráz hned, ani si nestačíte zavázat boty.. chci je domů. chci ho domů. když ne celýho, tak jen ruku.. chtít můžeš, děfko woe..

Co bysme vlastně měli z dokonalýho světa. Už teď je to fraška, dokážete si představit, jak by to vypadalo pak?! ..

(Fakt nechápu, jak občas dokážu věci přejít.)

sere mě všechno (i to, co není)

že teď čtu to, co čtu, taky o něčem svědčí..

mohl bych si nasadit turban a předstírat, že jsem z indie
nebo si tam bodni jehlici a dělej, že jsi tádž-mahál