Název článku není čistě, ani špinavě náhodný, to úvodem. Kde začít? Hodilo by se od konce, ale jsem přesvědčená, že slovo konec ztratilo smysl. Konec není nikdy ničeho, ať se vám to zdá sebepravděpodobnější. Ale o tomhle až jindy.
Zaprvé bych se předem i zadem chtěla omluvit Džíně, protože report z maturáku nebude. Pokud se bavíme o budoucnosti v řádech dnů či měsíců, tak určitě ne. Věc se má tak, že je zbytečný o tom blogovat, protože je zbytečný bavit se o něčem, na co nemam názor.
Dneska mam dementní vlasy. Nebo mají oni dementní majitelku..?
Zadruhé bych chtěla konstatovat, že současná (čtyři, třicet dva) situace je více než stupidní. Nebo jsem stupidní já, o čemž nemá cenu polemizovat, ale přiznávat ani vyvracet to nebudu, že. Dřív než sem vám stačila říct, že jsem udělala krok, kterej by se měl minimálně zatwittrovat, přišel druhý krok. Dva dny.
Jestli máte pocit, že je to zmatený, nebojte. Je. Ale dostáváme se k jádru, už toho moc nebude. Vim, že se nudíte, beru na vědomí, ale přijdou další šokující skutečnosti.
Mikuláš mě úplně minul, a to jsem zrovna letos chtěla, aby si mě čert odnes. Je tohle nějaká spravedlnost. Může za to pracovní povinnost, která mě odřízla od světa, a tudíž i od světa mikulášů, andělů, čertů, adventních kalendáááářů!, vejslužky a tak. A jak tak přemejšlim, Vánoce mě minou stoprocentně, i Silvestr. Kdo tyhle všechny svátky a oslavy a nevimcoještě vymyslel? Pátej prosinec je dost ujetý datum na recitaci básniček a pojídání mandarinek s burákama. Dvacátej čtvrtej prosinec je dost ujetý datum na to, aby vám drzej Ježuch vlez až do obýváků a daroval dárky i v případě, že jste hrozně moc zlobily, třeba jako já. A třicátej první prosinec? Chápu, že poslední den v roce je určitě zvláštní. Je za vámi 364 dní a před vámi dalších 365, ale v leckterym případě vůbec není důvod k oslavě. Toho výtečníka, kdo tohle zavedl, bych jednou fakt ráda poznala.
Vzpoměla jsem si na jeho ruku ve svejch vlasech a na to, jak to bylo přijemný. Tenkrát. Nechápu to a je mi to jedno. Jsem dirty smutná, ňaňaňaňaňa.
Co říct závěrem? Asi jen to, že špatný nejsou první kroky, ať si myslíme, že jsou sebehorší. Ale to, když nepoznáme chvíli, kdy máme udělat ten druhej.
Zaprvé bych se předem i zadem chtěla omluvit Džíně, protože report z maturáku nebude. Pokud se bavíme o budoucnosti v řádech dnů či měsíců, tak určitě ne. Věc se má tak, že je zbytečný o tom blogovat, protože je zbytečný bavit se o něčem, na co nemam názor.
Dneska mam dementní vlasy. Nebo mají oni dementní majitelku..?
Zadruhé bych chtěla konstatovat, že současná (čtyři, třicet dva) situace je více než stupidní. Nebo jsem stupidní já, o čemž nemá cenu polemizovat, ale přiznávat ani vyvracet to nebudu, že. Dřív než sem vám stačila říct, že jsem udělala krok, kterej by se měl minimálně zatwittrovat, přišel druhý krok. Dva dny.
Jestli máte pocit, že je to zmatený, nebojte. Je. Ale dostáváme se k jádru, už toho moc nebude. Vim, že se nudíte, beru na vědomí, ale přijdou další šokující skutečnosti.
Mikuláš mě úplně minul, a to jsem zrovna letos chtěla, aby si mě čert odnes. Je tohle nějaká spravedlnost. Může za to pracovní povinnost, která mě odřízla od světa, a tudíž i od světa mikulášů, andělů, čertů, adventních kalendáááářů!, vejslužky a tak. A jak tak přemejšlim, Vánoce mě minou stoprocentně, i Silvestr. Kdo tyhle všechny svátky a oslavy a nevimcoještě vymyslel? Pátej prosinec je dost ujetý datum na recitaci básniček a pojídání mandarinek s burákama. Dvacátej čtvrtej prosinec je dost ujetý datum na to, aby vám drzej Ježuch vlez až do obýváků a daroval dárky i v případě, že jste hrozně moc zlobily, třeba jako já. A třicátej první prosinec? Chápu, že poslední den v roce je určitě zvláštní. Je za vámi 364 dní a před vámi dalších 365, ale v leckterym případě vůbec není důvod k oslavě. Toho výtečníka, kdo tohle zavedl, bych jednou fakt ráda poznala.
Vzpoměla jsem si na jeho ruku ve svejch vlasech a na to, jak to bylo přijemný. Tenkrát. Nechápu to a je mi to jedno. Jsem dirty smutná, ňaňaňaňaňa.
Co říct závěrem? Asi jen to, že špatný nejsou první kroky, ať si myslíme, že jsou sebehorší. Ale to, když nepoznáme chvíli, kdy máme udělat ten druhej.
2 komentáře:
Zkrácenou maturák story už jsem slyšela, uííí! A štve mě, že čerti si popletli cestu, protože jsem jim řekla, aby Tě unesli pro mě! :)
taky sem se na maturak story tesila.. ale hlavne ze nazor aspon neni spatnej.. joo a tesim se aspon na to dvd ;)
Okomentovat