5. dubna 2008

as defeated as can be

Mít pocit, že je blbej den, znamená, že je blbej.

Moc sem se v tom okamžiku překvapení nepochopila. Jak mi spadly brejle do ksichtu, to byla trapná chvilka, jo. A stačilo zase uslyšet jeho hlas a začaly se mi podlamovat kolena. Zase. Jako tenkrát.

Nejvíc stejně je, že se denně aspoň jednou na tu fotku kouknu. Dneska zrovna ne, ale musim ho potkat.

Vůbec se nezměnil. Pořád je takovej ... (...) jako dřív.


Achjo.

Žádné komentáře: