.. tak to jestli se dožiju mazce, budu asi ten nejšťastnější člověk na světě.. popravdě, vůbec nevim, co si o tom všem mam myslet. šaty budou, hlava bude, epesní náušnice (by Meg) budou, chlast bude, tancovačka. to všechno bude. ale taky vim, co nebude. o to je to horší. v tuhle chvíli se mi vybavuj moje kamarádky a kamarádi, kterým sem byla na maturáku a ať chtěli nebo ne, nervy měli. strach, že zapomenou kroky, tombolu, noviny, řeč a možná i sami sebe. já tyhle nervy nemám. nemám nervy ani strach (z tohohle určitě ne). teď mám jen jedinej pocit .. nechci to, nechci ten večer, nechci ho vůbec..
.. lhala sem jí a bylo to špatně. nesnášim lži. nechci se nijak hájit, ale bylo to napůl ze stresu a napůl z pohodlnosti. tlačil mě termín a chtěla jsem jí uklidnit, protože jinak by mě hnala a hnala a já cejtila, jak se mi špička nože už dotýká zad a co si budem povídat, nebylo to příjemný ani za mák. tímto se Ti, Š., omlouvám.. ikdyž vim, že na určitý skutky a slova omluva prostě neexistuje. rychle sis našla náhradu a teď děláš to, cos dnes vyčítala mě. už nic neříkam. zkusim jednou držet hubu a držet se stranou. vlastně to dělam tak nějak na 1/2 celej svuj život ..
sedim a přemejšlim, co bude dál, co všechno musim, a že to nechci muset. šílenost. z tohohle debilního nesnesitelnýho pocitu určitě ani nebudu moct spát (což nemůžu i bez toho pocitu, ale krásně snadno se na něco svaluje vina, ufuf) a pak budu unavená. třeba usnu na prostorovce (chňa); jsem schopná všeho.
someone who has a unique view on life
.. lhala sem jí a bylo to špatně. nesnášim lži. nechci se nijak hájit, ale bylo to napůl ze stresu a napůl z pohodlnosti. tlačil mě termín a chtěla jsem jí uklidnit, protože jinak by mě hnala a hnala a já cejtila, jak se mi špička nože už dotýká zad a co si budem povídat, nebylo to příjemný ani za mák. tímto se Ti, Š., omlouvám.. ikdyž vim, že na určitý skutky a slova omluva prostě neexistuje. rychle sis našla náhradu a teď děláš to, cos dnes vyčítala mě. už nic neříkam. zkusim jednou držet hubu a držet se stranou. vlastně to dělam tak nějak na 1/2 celej svuj život ..
sedim a přemejšlim, co bude dál, co všechno musim, a že to nechci muset. šílenost. z tohohle debilního nesnesitelnýho pocitu určitě ani nebudu moct spát (což nemůžu i bez toho pocitu, ale krásně snadno se na něco svaluje vina, ufuf) a pak budu unavená. třeba usnu na prostorovce (chňa); jsem schopná všeho.
4 komentáře:
já měla nervy jen ve chvíli, kdy už jsme měli jít na předtančení a kapela začala hrát další a další písničky a furt se to oddalovalo, pak už nemyslíš na nic :-D
tyvole, to mi ani neříkej.. dokud nebudu sedit na mazci, s panákem v ruce, tak po mě nic nechtějte :D:D
Bože, jak já byla nervózní, to oddalování je nejhorší, přesně. Ale první krok na parket a už to bude v pohodě. :)
Džína: já vim:) ale stejně se netěšim, ani nebojim.. prostě nevim co si myslet..
Okomentovat