19. prosince 2008

come back for more

nenávidím se za to, přesto to někdy miluju.. jaxe to může přihodit? .. už třetí den.. snad si někdy (často) připadam méněcenná, snad si někdy (moc ne) připadam svá; a když už to nastane, mam ten neodbytnej pocit .. tak už mě někdo zastřelte..

odešla jsem do práce, nechala doma telefon. cejtila jsem se sice jako nahá, ale dalo se to. lidi mě srali, štamgasti potěšili, latté bez kofeinu iritovalo, cizincí srali, pivní štamgast potěšil, depka mě dorazila (.. nebo ta zavíračka za pět jedenáct..?) .. na kolena mě srazily 2 změškaný hovory a 5 esemes.. což je množství rovnající se celýmu týdnu .. nemá cenu nepřehánět..


.. TAKY MI CHYBÍŠ.. ( ..u tý sms jsem se rozbrečela..) ..


důvodů mě napadá hněd několik /když mi zní v uších ta../, opodstatněnejch ještě víc.. ale koho to zajímá .. mě?!.. proč se mi všechno děje takhle? timhle způsobem.. ať to klidně bolí stejně, ale jinak!




/.. tak se vrať pro víc.. /




2 komentáře:

kaača řekl(a)...

:'( nevim o co de ale je mi smutno z toho jak ti poslední dovou je slečno :(

Džína řekl(a)...

fň!