zas dýchám z plných plic
jsem vítr plachetnic
jestli zmizíš, tak nebudu už nic
už nic
den potápí se níž
svému konci blíž, blíž
zmizíš.. už se nevrátíš
mě to dochází, jsi mého slunce štěstí
co mě provází
tak mě napádá, jsi vlastně slunce mí
co na východě vychází, zapadá
Kamarádi na život a na smrt
-
Celej život jsem si nebyla schopná zapamatovat, kdo z rodiny má kdy
narozeniny. Data úmrtí se mi do mozku paradoxně vrejvaj okamžitě. Letos už
podruhý. Teč...
před 5 lety
Žádné komentáře:
Okomentovat