16. července 2008

a takhle to končívá

vzpomínám, a tím jako bych rozdírala rány
znovu se rozkládám
všichni si myslíte, že jsem v bezpečí
dokud se nepokusím znovu začít

nechci být ta, kdo magicky přitahuje sváry
protože ve svém nitru zjišťuju
že jsem ta, co je zmatená

nevím, za co stojí bojovat
nebo proč musím křičet
nevím, proč provokuju
a říkám, co si nemyslím

nevím, jak jsem se tím stala
vím, že to není správné
proto si odvykám
odvyknu si
ještě dneska

upínám se k vyléčení, pevně zamykám dveře
znovu se snažím zhluboka nadechnout

ublížila jsem mnohem víc než kdy předtím
už nemám na výběr

nechci být už ta, kdo magicky přitahuje sváry
protože ve svém nitru zjišťuju
že jsem ta, co je zmatená

nevím, za co stojí bojovat
nebo proč musím křičet
nevím, proč provokuju
a říkám, co si nemyslím

nevím, jak jsem se tím stala
vím, že to není správné
proto si odvykám
odvyknu si
ještě dneska

namaluju to na zeď
protože já za to můžu
už nikdy nebudu bojovat

a takhle to končívá

Žádné komentáře: