červenej čudlík /plus apdejt/

poraďte mi prosím. na liště vpravo dole - tam kde se nachází ikonka last.fm, ji maj všici červenou, ale já jí mam modrou a sere mě to.. hudba mi do započítávačky skladeb normálně nabíhá, a taky mi to píše "scrobble on" což je fajn, ale proč je teda modrá?!


dědku raď nebo cože

/apdejt/ děkujeme, že autor cvoQhausu je tak znalý lástka a poradil mi... toužená červená je nyní žlutá :) žjéa

Gambrinus den, see ya there :)

dobré ráno všem. jsem tak otupělá že ani nevim, která bije (no jo, mam sklus). každopádně jdu právě pra-co-vat, a to jenom kvůli tomu, že jsem patriot :)

A jsem nevyspalá.. pfů :(

dreaming about/with Richmond

Nemam ráda IT crowd a zdá se mi o ústřední postavě. Je tohle normální? :D

Probíhalo to v prostředí filmu Harryho Pottera (toho taky nemam ráda! :D), převážně v knihovně (ale to jo!:). Hrál tam mňága a jeho "svět je.. svět je jen hodinový hotel.." (áách). Ústrední postava jsem byla já a dvoumetrovej Richmond s dredama!, piercem v obočí! , nádhernym hlasem a božsky voněl (david beckham říznutej s crossmanem, slast).

Balil mě v tý knihovně, zrovna když tam bylo hrozně moc jeho kamarádů (v celym tom snu sem tam neviděla ani nepotkala žádnou ženskou, což svědčí o tom, že si asi fakt rozumim víc s chlapama :D) a zval na rande. Dost stylově, detaily netřeba vyprávět O:) Všichni jeho spolusedící spolučteči se mu smáli, s kym si to jakože začíná a on je všechny strašně stíral, že sem nejvíc nejlepší O:) Pak tam byl takovej teleport doby, že tim jenom někdo prošel a změnili se mu hadry podle doby. Strojčasu na hadry prostě :D

Výběr byl na stroji, ne na tom, kdo tim projde (krutý :).. A Richmond, s dredama a piercem, se "převlík" do 18. století a strašně mu to seklo O:) a já se "oblíkla" do 15. Měla sem na sobě něco princeznovskýho a dělala sem scény, jakože mam hroznou ránu (což mi vytuněnej Richmond pořád rozmlouval, ale ne moc úspěšně).

Pak sme se sebrali a rozhodli se že jdem do knapy. To sem se zničehonic rozbrečela a on mi tam objal a vzal za ruku a něco mi vykládal. Ta cesta do knajpy spočívala v tom, že sme prošli z jednoho pokoje, tý knihovny do jinýho pokoje, to byla ta knajpa :D) A tam měli! točenýho Heinekena <3

Konec si moc nepamatuju, vim že mi vyprávěl něco o tom, že je Bernard vlastně strašnej a trapnej člověk, alkoholik, kterej je všechno, jenom ne vtipnej :D Taky vim, že mi koupil v tý knihovně (ano, koupil v knihovně.. ale je to sen :D) dvoujazyčnýho Psa baskervillskýho, což mě velice dojalo a potešilo :)

Nechápu sebe, a hlavně poslední dobou, ani své sny, LOL.

"je mi v tobě nádherně."

Životní moudra a výroky, tentokrát by džin :)

"no jo v dnešní době jsou chlapi líný i se za něčím hnát, takže to co by je stálo i nějaký úsilí předem zavrhnou, někdy to zavrhnou i když žádný úsilí vydat nemusej, smích."

Občas taky něco postřehnu, ale není to často, smích.

bittersweetí archív a následné komentáře u spousty článků ve mě vzbudili pocit, že i já mam k tomu (po dvou letech) co říct, LOL. Doufam, že se myšlenky neslátají dohromady, protože jsou to objevy, který stojí za to přečíst, pochopit, okomentovat a hlavně se jim zasmát:)

část I. - "Boty.. Koukat na ně, nekoukat na ně?!"
celým bittersweetím životem se vlečou jako jedno z vodítek k osobnostem potencionálních partnerů/milenců/románkům na jednu noc, a mě fakt zajímá, jestli na tom něco je. myslim, že sem se k tomu nikdy nevyjádřila, a proto je na čase. tedy, můj názor je asi takovej, že sem to nikdy nehrotila stylem, že kouknu na boty a řeknu si "dobrý, zdrham" nebo "jo, s tim budu mít jednou děti, který nechci". prostě ať se můj milostný život ubírat jakymkoli směrem, ten směr bude určovat asi hodně věcí.. ale boty rozhodně ne:)

část II. - "Tak nevim jestli chci, abys mlčel nebo něco říkal.."
když něco řeknete, tak tomu, komu to patřilo, by mělo dojít poměrně okamžitě, co jste tim chtěli říct a co ste vlastně řekli. teda pokud není hluchej jak poleno a neslyšel by nic. ale jak to ten druhej pozná, když budete mlčet? jako jde mi o to, že ticho vlastně vždycky přichází (aspoň pro mě), aby to druhýmu došlo i beze slov. jenomže mlčení se dá pochopit různě, a proto se vždycky radši volí slova, což je jasný. co se týče mě, tak ticho taky mluví a vlastně je dost dobře zneužitelný. taky mlčet můžete kdekoli a kdykoli, a když příhodně nahrajete konverzaci, může to ticho i pomoct. nebo taky uškodit, možná někdy víc, než slova. taky je to vlastně nejvíc dobrý, rozhodně lepší než suchá odpověď. takovej minitest, jestli tomu druhýmu dojde i bez blekotání, co jste chtěli říct. třeba pokud jde o partnera, tak si ho aspoň oklepnete, jestli má nějakej důvod abyste spolu byli i bez vysvětlování. hlavně vysvětlovat nemůžete kdykoli ani kdekoli. s tichem se nerozprává, ticho sa počúvá..

část III. - "Je to doopravdy idiot, nebo ho to přejde?"
k tomu ani komentář nemam, to mluví samo za sebe, neLOL.

.. asi to moc smysl nedává, ale pro mě jo.. tak co může být důležitější?:D

.. a pujdeš se mnou do kina?

nechtěla sem, aby to (kdokoli) věděl, ale stalo se. už je mi to vlastně jedno..

you have to give up if you wanna survive

raď aneb když magor tápe

dnešní příspěvek rozhodně patří k těm, který můžu zařadit do imaginární rubriky "kurvatyvolecotomábejt?!"..

do nejmenovaného rádia, které jsem zrovna úplnou náhodou poslouchala (a to jako fakt náhodou, protože radio moc ne-ladí mému uchu), se dovolal nejmenovaný týpek s tim, že chce zahrát nejmenovanou kapelu pro nejmenovanou (fakt nejmenovanou) slečnu, která se zrovna válí u bazénku (ne, to sem si nevytvořila sama tu zdrobnělinu, to už bylo). a ten nejmenovaný týpek byl z jednoho nejmenovaného města (jakýho asi, žblé) a měl hlas. to je co? hlas! no jo, dokonce i mluvil, smích. o to nejde. mé hlavní dilema tkví v něčem z těch věcí. jaká je pravděpodobnost, že je to zrovna ten nejmenovaný z nejmenovaného města, co chtěl zahrát nejmenovanou kapelu, kterej myslim že to je? v mym případě by bylo (ROZHODNĚ, milion vykřičníků) lepší, kdyby to on nebyl. ale co když jo? na řadu teď přichází vaše názory a příspěvky, na který sem dost zvědavá. a nesnažte se tvrdit, že je to padesát/padesát. to není!

já mam jenom jedinej závěr, jsem paranoidní (podezíravá? zvědavá?! ale o tom až jindy..).

A taky by mi dost zajímalo, proč sem potkala svého skoroex asi po tisíci letech v sockabusu. následný rozhovor o třech větách plus pozdrav byl fakt za dost. uááá ..

ummm, to áno!

<3 Bernard. Juch.

MOUKA OD CHLEBA MEZI PRSTY

Nebudu se tvářit, že se nic neděje, protože děje, a ikdych se tvářila, že nic, tak vim, že něco, a to mě přivádí k tomu, že ikdyž se budu tvářit sebevíc, že ne, tak prostě vim, že něco jo, ikdyž to tak nemusí vypadat.

Představte si, že postavíte barák. Celá fasáda je hotová, ale ještě není vevnitř zařízenej. A když koupíte první věc, jídelní stůl, tak vás přepadne hrozná myšlenka, proč jste ten barák vlastně stavěli. Zmocní se vás neuvěřitelný zoufalství z toho, že nevíte, kam jste dali hlavu, když jste se tak rozhodovali, když teď absolutně nevíte, jak ten barák zařídit. Každej vám tu fasádu chváli a říká, jak to bude príma, ale vy víte, že prostě je to absolutně špatný, největší zlo. A tak tam tak sedíte u toho jídelního stolu, je vám zima, protože nemáte koberec ani zapojený topení a brečíte nad svou vlastní neschopností racionálně uvažovat, natož jednat.. No nepřipadali byste si pak jak dementi?

Já si tak připadam.

Love is like a bottle of gin.

It has no color in itself, but it can make you see rainbows.
You can find it on the Bowery or you can find it at Elaine's.
It makes your words more flowery. It makes the sun shine, makes it rain.
You just get out what they put in and they never put in enough.
Love is like a bottle of gin but a bottle of gin is not like love.

LIFE'S TOO SHORT FOR THE WRONG JOB

obrazky-citaty.cz

<3 REPORT

Ráno zmatek, že jsem málem nestihla žluťáska, ale cajk! Už trůním na sedadle 28, vedle mě týpek, co pořád volá (zřejmě) matce ("No už sme vyjely z Plzně.." .. "Teď sme kousek za Plzní, tak pět minut" .. "Jsme na dálnici noo..") :D A timhle stylem celou dobu :D Nasazuju sluchátka a nechávám se unášet reinkarnovanou skupinou A-Tak (Óčko ZLO!). Stewardka, který rozumim každý pátý slovo, mi cpe MF a odpornou čoko. Ale aspoň něco, když nic, ne?!

Díky zácpě na dálnici mám zpozdění, ale i tak si neodpustim příjezdový číbuk. Rande ve 12:15 na Můstku u mapy rozhodně není ve 12:15, ale asi o milion let později. Setkání ale proběhlo, což by nás mělo přece těšit. Mohla jsem se ztratit, třeba! Anebo Džína, ale tak je natolik zpražovaná (jakože se v Praze už tak dokonale vyzná), že u ní to nehrozí. Jenom já sem takovej debil :D Málem ale srazovala s dívkou, co měla taky sádru.. ach, jak to mate :D Cestou z metra potkávam toho trapáka z VV3, co se zaplet s tou trapkou z VV3. Nejen ty, bitter, potkáváš slavné.

Dokonalý Pražandy, kterejch se ptá každej na cestu. Ó, jsme důležitý jako kari omáčka na čemkoliv <3 Krutě výstavní HapinessPlacka a Tužka s krávou nebo nevim s čim, ale ňufózní :) .. Že se skoro ztratíme na letňanský zastávce ovšem nemůže nikoho rozhodit, protože pořád je tu můj skvělý orientační smysl! Cájk! Nebejt jeho (a taky toho busu oblepenýho ze všech stran nápisem OC Letňany, smích), nastoupily bysme úplně na opačnej spoj vedoucí úplně opačnym směrem.. Krokodýl, co není krokodýl, ale pak zas jo.. Gin&Tonic, ledový kofí, policajti, co si myslí, že jsme trhlí (jak na to přišli?! my zrovna!? smích), focení s Olotkou a čibukpauza.

"My sme se tak zakecaly, až jsme to přejeli!" LOL.. Nejluxusnější oddych a válení na Karláku. Ve stínu pod stromem fotíme emařský vytlemený fotky, který ve výsledku vůbec nejsou emo, muhehe <3 To bylo zřejmě Olotkou, jelikož ta je tak rozkošná, že za žádných okolností nemůže bejt emo. To by ano nešlo!:) Nescafé tým a hrnečky se 70kou, né 7čkou <3.. (To neva, že ho máš rozbitej, střepy si schovej na památku. Až přijedeš, udělam ti kofí do toho mýho, fňuf).


Cesta na Dejvickou, už žádný zmatky, že něco přejedem.. ("Dejvická. To ještě nutně nemusí znamenat, že jsme v Dejvicích!":D).. Sraz s Mortim a ujetýma Polákama, co vypadaj jak z plastu a ještě ke všemu jak vydloubnutý z adventního kalendáře, LOL. Cesta do Billy (ZLO!), další nákup. Kterej byl tentokrát beze mě. Mírná agrese, ale už nakupujou. Týpek se mi ptá na oheň a dokonce mi ho vrátil, Pražani nejsou ještě tak zkažení.. (ikdyž sem myslela, že než mu ho podam, tak mi zastřelí :D). Tuny piv, čipsý, tonic a citróny <3


Zážitků z bytu moc a moc! Povídání na balkóně, pokémon a biorajče (protože je zelený! smích) taky na balkóně, kytarový sóla, debilní hra s trapnýma pravidlama a navíc bez pointy, SCHOD!, fotky, fotky, moc fotek.. Šíša bez hulení, Amélie zesPlzně, premiéra u BlackBooks <3, barmanskej velevýtvor aneb pijem sami sebe <3, kytara podruhé, zpívání a trapnost situace nejvyššího stupně. Jak já bych vám ráda povídala, jak to bylo skvělý, ale nebylo. (Neboj, ňufe, tys to zachránila, ale jinak..?! :( nonic.. radši) Připadala sem si divně, hodně divně. Čímto? Vím, vy nemusíte.


Ranní hyperaktivita nevím čím způsobená mě vymrštila do nadlidských výkonů + ímou self(š)mejd foto. S pouze jednou funkční rukou provádím očistu, meju a zklízim nádobí, a tvořim pro všechny čaj (nejvíc nejlepší!<3).. Waa! Cestou na bus déšť i Barbora Tachecí, smích, co si kupovala máčka(má styl, to jo!). Džínin premiérový Zličín, koupení jízdenky u fešnýho studentagencymena a odjezd ňufíka na Čerňák, kde to pro změnu neznám já. Poslední muckovní ímou zličínská fotka a pusina.. A už mizí v nedohlednu podzemky.








Nezáviďte, to je hrozná vlastnost!:)

ze života

"On je .. vegetarián."
"Jak to myslíš, že je vegetarián?"
"On.. nejí maso."
"Jak to myslíš, že nejí maso?!"
"Nejí žádné maso."
"Dobře, udělám jehněčí."

bolí, sviňa aneb duchaplný příspěvěk

4 stehy, sádrová dlaha

duše jsou němý, slepý

Někdy nepotřebuju slova k tomu, abych promluvila. Jen to ostatní neslyší.
Duše jsou němý, slepý.

Není to vánek v mojí hlavě. Je to jen zvrhlá vichřice, co si dělá co chce. Jak chce a kdy chce. Kdy se jí zamane. Neovladatelná. Nerada nad ní mám moc, protože pak je všechno špatně.

Nikdy černobílá. Jen ostatní chtějí, aby byla. Aby neměla odlesky něhy.