27. července 2008

.. stejně to nepochopíte..

and if you have to leave.. i wish that you would just leave.. cause your presence still lingers here and it won't leave me alone.

Your voice it chased away all the sanity in me.

This pain is just too real. There's just too much that time cannot erase.

25. července 2008

svatý selhali, jo těm člověk neporučí

smutno a plačtivo.. dost..
jejich poslední koncert byl nejlepší. a ještě teď mam ty jejich texty podepsaný a vystavený na nástěnce. a zrovna jeho podpis byl nejlepší, protože mi k tomu nakreslil i tu příšerku.. achjo :(



jó, holka znáš to, je to divnej svět

23. července 2008

no ne?

blogger mi plánuje výpadek, a proto je lepší blogovat teď než v 5.30, no ne?

to byl zas den kurva. neopřela bych si o něj ani kolo, teda kdyby to šlo. což samozřejmě nemusim dodávat, ale chci. dement totiž dodávat musí vše, aby nebyl za vola, no ne?

a když už má jet posledním busem, tak jím nejede v domnění, že je lepší počkat na první nočku, ale netuší, že je to závažná chyba, s kterou je nutno počítat, jedná-li se o takovou krávu, jakou jsem kupříkladu (s mezerou nebo bez!?) já. prostě jediný pozitivum, který pozitivní vůbec není, protože okolnosti a osud (čti děvka) jsou proti mě, čemuž se málokdo diví, no ne?

místo toho, aby teď už počítala ovečky (na kalkulačce!), tu dřepim a ani nevim vlastně proč. nikdy nevim proč. děje se to, prostě se to děje.. život jen tak plyne.. a hledam asi marně nějakej smysl toho, proč to tak je.. stejně sem za vola. vždycky. ať se s lidma snažim vycházet sebevíc (čti lépe), tak se mi to nikdy nepovede. což mě přivádí k dalšímu poznání. nepolezu jim přece do prdele jen proto.. teď nevim konec věty, překvapuje vás to? mě ne.. do tý prdele nikomu lézt nebudu. nikdy sem to neudělala a taky neudělam. přijde mi to.. nevim.. podrývání svojí vlastní důstojnosti a úcty k mýmu já, jestli teda něco takovýho extistuje.. no ne?

jo už vim konec tý věty.. abych se jim líbila, nebo nevim, jak to říct. s tím souvisí taky to, když chcete o někom říct, že se vám líbí, ale vlastně nelíbí, protože to vyvolává dojem, že se vám líbí po fyzický stránce, což je hovadina, protože to tak vůbec neni. jako taky to s tim souvisí.. ale co řekne někdo o nějakym santusovi s motýlí duší, že se mu líbí? to pak nikdo nepobere a ten dotyčnej je za blázna. a když nemůžete říct, že se vám líbí, tak je další možnost, že jste zamilovaný, ale to taky nejde. protože zamilovanost (ta pravá) podle mě přichází až v době, kdy ty dva spolu jsou. začnou spolu chodit a takový to první období, jak je všechno úžasný a všechno klape. to mi asociuje ty dvě slova, který lidi používaj taky jak kdyby šlo o rohlíky.

nechápu nic, natož sebe nebo dokonce co se děje kolem.

moudro dne(tohohle, příštího a spousty dalších):
"Že žiju ve sračkách ještě neznamená, že jsem jejich součástí."

16. července 2008

a takhle to končívá

vzpomínám, a tím jako bych rozdírala rány
znovu se rozkládám
všichni si myslíte, že jsem v bezpečí
dokud se nepokusím znovu začít

nechci být ta, kdo magicky přitahuje sváry
protože ve svém nitru zjišťuju
že jsem ta, co je zmatená

nevím, za co stojí bojovat
nebo proč musím křičet
nevím, proč provokuju
a říkám, co si nemyslím

nevím, jak jsem se tím stala
vím, že to není správné
proto si odvykám
odvyknu si
ještě dneska

upínám se k vyléčení, pevně zamykám dveře
znovu se snažím zhluboka nadechnout

ublížila jsem mnohem víc než kdy předtím
už nemám na výběr

nechci být už ta, kdo magicky přitahuje sváry
protože ve svém nitru zjišťuju
že jsem ta, co je zmatená

nevím, za co stojí bojovat
nebo proč musím křičet
nevím, proč provokuju
a říkám, co si nemyslím

nevím, jak jsem se tím stala
vím, že to není správné
proto si odvykám
odvyknu si
ještě dneska

namaluju to na zeď
protože já za to můžu
už nikdy nebudu bojovat

a takhle to končívá

14. července 2008

jako láhev vodky na ruský svatbě

asi tak jsem v bezpečí


další do sbírky, Haní ňuf. dlouho sem neviděla člověka s tak krásnym úsměvem. měli bychom jí ho vážně závidět.

můj život nemá ani po osmnácti letech žádnej smysl. všechno je to pořád dokola. jenom jsem smutná. a není to tak, že jednou nebudu. budu, ale jinak.

zpackanej skoro roční mileneckej poměr s opravdu příšernym průběhem, až na ten sex? že se na mě každej vysere? že mi každej pravidelně připomíná, že jsem k ničemu? to maj bejt nějaký zážitky?

když toužíme, měli bychom být na to dva. musíme

13. července 2008

eternal s[s]un[s]hine of the spotless mind

filmový klub je dobrá věc
dnes večer na dvojce

12. července 2008

prepártyové i postpártyové reservé aneb největší kalibr mé trapnosti

vyprávění později, fotky více pozdě než-li později a chuť.. ta už asi nedorazí

8. července 2008

chceš-li se odvázat, vezmi to do ruky

Moje duše se nachází ve stavu, kdy by si dala Klub Rváčů. A pak by se nacházela ve stavu, kdy by si dala Khoibu. Co z toho vyplývá pro mé srdce?

"vždyť z Vás ještě táhne alkohol!"
"to bude asi tim, že jsem chlastal, ty krávo!"
Live at Zachs Pub 24|07|08 - Xavier Baumaxa

1. července 2008

lepší technologie dostupná dřív než obyčejná pusa

víte, že někteří jsou natolik VIP, že dostanou žádnej výpis vysvědčení na konci roku? to se někdo má. ale hlavně se má proto, že i přesto, že nic nepřines, za to dostane odměnu. tomu říkam život, kenvelo anywhere:)

trochu větší položku na seznamu novinek zabírá (teda ještě ne, ale od 17hod zabírat bude) njů foun.. není novej, ale 3 týdny starej. což je fest hustý, protože ho mam za 1/3 běžný ceny. budu konektovat píply =p
a protože jiný novinky nejsou, tak je to snad jediná změna v mém už tak dost otřesném světě.

teď už jsem fakt na pokraji sil a má mysl tak nějak stagnuje. přijde mi, že má veškerá většinou účinná munice účinná vůbec není, což mě irituje a zbavuje iluzí. to není moc dobrý.. co říkáte, pane filuto?
někoho stačí postrčit, někoho musíte trochu víc postrčit, leckdo tomu jde naproti. někdy to nemusíte řešit, což není opravdu můj případ. jak bych byla šťastná kdyby byl! nikdo mi ale neporadí, jak zvítězit a přitom to/se neposrat.

občas je mi po zelenejch kytkách dobře, možná až kosmicky krásně. což ale opravdu není tento případ. zelený kytky akorát deprimujou; to jsou potvory, co?

vim, že to vůbec nedává smysl. jelikož sem v tom ztracená i já, tak by spíš nedávalo smysl, kdyby to smysl dávalo. chápeš?! ne. taky dobře.

a to nemluvim o jeho očích..

30. června 2008

29. června 2008

nejsem štětka

neplatil bych

26. června 2008

BLOGovší DRÝM

... Jakože sny si nepamatuju, tak tenhle snad nezapomenu nikdy ...

Šla sem dolů po Karlovarskej a u Božky sem na zastávce tramvaje viděla bitter, jak dobíhá tramvaj s báglem na zádech, černá jak uhel (ta itálie =p). Tramvaják zavřel dveře a chystal se rozjet a v tu chvíli jsem zpozorovala sydny, jak se dobejvá do kabiny řidiče.

V druhý vteřině ho vytahuje ven, shodí na podlahu, kope do něj a řve na něj, že jestli neotevře dveře, tak všem řekne, aby jezdily autobusem, a že von už pak nebude mít koho vozit :D Doplazil se, zmáčl čudlajs a bitter mohla nastoupit. Byla zřejmě dost přesvědčivá!

Dojdu na křižovatku a vzpomenu si na ten gag, že se směju ještě 20 minut po tom, jako debil. Na zebře vrazim do mamby, která mě chytá a vleče neznámo kam. Přitom mi stačí říct, že vykradla jeden nejmenovaný antikvariát, protože ji odmítli pomoc s hledáním nějaký její vytoužený knihy. Už v tu chvíli to bylo dost :D Dovedla mě ke stromu, tam si sedla a řekla, že budeme meditovat. "Von ještě někdo přijde, prostě tak si sedni, voe!!" ... lol

Daly jsme si cígo a meditovaly. Pak začlo neuvěřitelně chcát a začal se k nám blížit dav asi dvaceti lidí. Vůbec nevim, co po nás chtěli. Vůbec netušim, co tam v tu hodinu dělali. A v tý chvíli přišla slečna, stoupla si před nás. Najednou se mamba zvedla a suše mi oznámila, že tohle je jako džína, tak jestli s ní chci jako mluvit, že teda můžu.. smích!

Koukala sem na ní jak vyvoraná myš. Ale ona mi uplně v pohodě podala ruku s tim, že jí teda těší a ještě něco (to už nevim, né že sem líná to psát :D). Akorát sem furt stála s otevřenou držkou. Protože vůbec nebyla jako ta pravá džína. Tahle ta "fake" měla fialový vlasy na ramena v tom blond melír, piercing v obočí, rudou pusu a neměla brejle. Divně artikulovala, byla mi uplně cizí.. prostě blbý.. :/ Řekla, jestli chci, pudem na špeka. Než se nadechla k odpovědi (a při nadechování jsem ještě ani nevěděla tu svou odpověď), tak sem se probudila.

Že mezi tim, co ožralá jak cep usnu a za tři hodiny se probudim úplně vyřízená, s kocovinou a povinností vstávat, se dá snít takováhle story, bych si fakt nikdy nemyslela.